Přednáška prezentovaná na
Durham Conference 2000
(Originál v angličtině je na adrese #http://osiris.sunderland.ac.uk./autism/durham2.htm)
(Tento český překlad je na stránkách http://www.sweb.cz/gfcfcz)
Tento dokument je volný k nahlédnutí a k tisku.
Autorství a copyright tohoto dokumentu jsou výlučně ve vlastnictví:
Paul Shattock and Paul Whiteley at the Autism Research Unit, University
of Sunderland, UK. Tento dokument se nesmí prodávat.
The Sunderland Protocol:
Logická sekvence biomedikální intervence pro léčbu autismu a
přidružených symptomů.
Paul Shattock &
Paul Whiteley
Autism Research Unit, School of Sciences,University of Sunderland,
Sunderland. SR2 7EE.
Měli jsme řadu příležitostí presentovat a diskutovat teoretickou bázi z
které vychází mnohé intervence aplikované na léčbu autismu (Shattock
1990, 1991). Vychází z rozsáhlé a pionýrské práce následujících kolegů
Dohan (1966), Panksepp (1979) and Reichelt (1981) následován Cade
(1990). Lze hovořit o dobrých důkazech podporujících efektivnost
některých těchto intervencí ale pro některé autority jsou tyto důkazy
pouze náhodné a neotestované (a v některých případech dokonce
netestovatelné). Ve většině případů byly tyto intervence používány na
léčbu autistických pacientů náhodně, na základě toho, jak se rodiče
autistických dětí dozvídali postupně z různých zdrojů o těchto
intervencích, např. z časopisů, ústního podání či diskuse na internetu.
Stávalo se někdy, že rodiče přestali uplatňovat některou intervenci
protože měli zdání, že není úspěšná, i když by bývalo správné z
odborného hlediska v ní nadále pokračovat.
V jiných případech zase odborníci doporučovali různé doplňky (vitamíny
minerály) i ve velmi velkých dávkách a jak čas plyne těchto doporučení
přibývá. Rodiče autistických dětí a pečovatelé nemají odborné znalosti
pro posouzení těchto záležitostí a tak dochází k extrémům jako
například autistická holčička, která užívala 70 chemických suplementů.
Užívala například multi-vitamin obsahující Vitamin B6, také Vitamin B6
separátně k tomu, a ještě další tablety Pyridoxin (co je taky B6).
Je pochopitelné, že rodiče chtějí zkusit cokoliv, co může pomoci jejich
dětem a je nevyhnutné brát ohled na to, co může pomoci konkrétnímu
dítěti a co zase jinému. Je dokonce možné, že některé suplementy mohou
dokonce zhoršit stav u některého případu. Podávání suplementů nelze
zevšeobecňovat, každé autistické dítě je jiné. S cílem aby již více
nedocházelo k nadmedikaci vypracovali jsme následující protokol, který
umožňuje individuálně posoudit medikaci u každého dítěte. Každý krok
tohoto protokolu by měl být respektován, tak jako je běžně respektovaná
každá biochemická intervence, která bývá předepisována jako součást
celkové terapie. I když používaná intervence nezahrnuje silné léky,
doporučujeme ale, aby byla řádně respektována a používána vzhledem k
tomu, že se jedná více méně o experiment.
Jestliže je intervence efektivní, může být úspěšná, jestliže ne, měla
by být alespoň na čas vynechána. Neefektivní terapie mohou být později
revidovány, za předpokladu, že možná nastaly jiné podmínky
metabolického či fyziologického původu, či jako důsledek určité
intervence či věku. Chceme vždy uplatňovat terapeutickou výhodu a když
se tedy objeví negativní efekt, je těžko doporučovat aby se
pokračovalo. Je těžké taky doporučovat velmi intenzivní nebo
restriktivní terapii pokud nemáme pozitivní výsledky. Jakkoliv, všechny
intervence musí být nahlíženy z kontextu celkové léčby, která zahrnuje
i speciální vzdělávání. Navrhované intervence nenahrazují speciální
vzdělávání autistických dětí, naopak, měly by napomoci, aby vzdělávací
proces byl více úspěšný.
The Sunderland Protocol
(Shattock & Whiteley, 2000)
Krok 1 - "ZASTAVENÍ PALBY" – Zabránění dalšímu vstupu látek
1. CASEIN (3 týdny)
2. GLUTEN (3 měsíce)
Krok 2 - PŘEDBĚŽNÁ OPATŘENÍ
3. DALŠÍ JÍDLA
(mléčné výrobky) (kukuřice,obilniny, soja, rajčata, lilek, hovězí maso)
4. TESTOVÁNÍ
(Vitamíny, Minerály, Amino kyseliny, Alergie - IgG, IgE) SUPPLEMENTY
PODLE VÝSLEDKU TESTU (Zn, Ca, Mg, Mb, Vit. A, C, B1, B3, B6, B12)
5. PARAZITICKÉ ORGANISMY
(Kvasinky a další)
--------------------------------------------------------------------------------
Krok 3 - AKTIVNÍ REKONSTRUKCE
6. SULPHATION
- (Epsom Salts - Internal/External; MSM)
7. ENZYMATICKÁ AKTIVITA
(Betaine HCl)
8. MASTNÉ KYSELINY
(Evening Primrose Oil – Prvosenkový/petrklíčový ?olej?
Rybí tuk; Olej treščích jater - Vitamin A, Olej z lněných semínek)
9. L-GLUTAMINE
(Korektura nerovnováhy, střevní výživa)
10. ENZYMOVÁ SUPLEMENTACE
(Bromelain; SerenAid; EnZymAid)
--------------------------------------------------------------------------------
EXTRAS
11. 5-HYDROXY TRYPTOPHAN
12. DIETA S VYLOUČENÍM PIGMENTU
13. DIETA S VYLOUČENÍM SALICYLÁTU
14. MEGADÁVKY B6 a Mg
15. DIMETHYLGLYCINE (DMG)
16. SECRETIN
--------------------------------------------------------------------------------
Doporučujeme zavést jednu intervenci v daném čase a vyhodnotit její
účinnost u každého jednotlivého dítěte. Uvážit její pokračování či
vynechání. Jestliže použijeme metaforu z armádní oblasti, lze říci, že
bojujeme ve válce abychom ustavili mír. Aby byl mír dosažen a udržen
napořád, je nevyhnutné absolvovat následující tři stádia:
Krok 1 - Zastavení palby
Krok 2 - Posouzení problému a předběžná opatření
Krok 3 -. Proces rekonstrukce.
I my budeme náš boj posuzovat z tohoto úhlu pohledu.
Krok 1 - "Zastavení palby"
Zkušenosti i odborná teorie, která vychází z toho, že příčinou autismu
je pronikání opioidních peptidů do CNS, říká, že prvním stadiem je
vyloučení zdroje těchto peptidů. Toto vyloučení není postačující, je to
ale nevyhnutelný první krok. Zdrojem „palby“ je casein and gluten,
které musíme ze stravy vyloučit. Jak tyto substance detekovat?
Nejznámější test je test peptidů v moči, ale existují i jiné metody.
Tyto testy mohou poskytnout velmi užitečné informace, pokud se však
použijí ve spojení s klinickými údaji. Problematické může posouzení
zda-li na základě těchto testů pokračovat v dietě či ne. Známe případy
autistických pacientů, kteří nevykazovali abnormální hladinu peptidů v
moči (nebo Indolyl Acryloyl Glycine (IAG)) – jejich profil peptidů v
moči se zdál býti normální. Zároveň však velmi dobře reagovali na
vyloučení caseinu and glutenu ze stravy. Je možné, že tito pacienti
štěpí peptidy do formy abnormálních komponentů, který náš systém není
schopen detekovat. Je taky možné že hladina v moči je normální, ale
kvantita, která pronikne blood-brain bariérou a dosáhne CNS je vysoká.
Může to být následek nadměrné propustnosti bariéry, která byla
zapříčiněná infekcí přirozenou či vyvolanou. Známe případy, kdy problém
vznikl, nebo byl vyvolán jako následek hypoxie nebo anoxie při porodu.
V těchto případech, mohlo být poškozeno velmi citlivé rozvíjející se
cerebellum. V těchto případech má své negativní důsledky dokonce i
normální hladina peptidů, která vniká ze stravy do krve.
Jakákoliv je příčina, doporučujeme, že jako první krok je nutné
vyloučit ze stravy mléko ve všech jeho formách.
1. Vyloučení Caseinu
Efekt vyloučení caseinu ze stravy je patrný velmi rychle. V závislosti
na věku se jedná cca o 2-3 dny (u mladších dětí) nebo 10-14 dní u
dospělých, někdy i rychleji. Doporučujeme, že pokus, který trvá cca 3
týdny je dostačující. Podle Lucarelli (1995) 66% subjektů v jejich
pokusech prokázalo úspěšnost této intervence a i když my nemáme žádná
oficiální data potvrzující tento podíl, považujeme je podle našich
zkušeností za správná. Je zapotřebí počítat s obdobím, kdy se projeví
postranní efekty, ale na konci třetího týdne by již měla být situace
jasná.
Abstinenční příznaky bývají poměrně krátké, ale mohou být hodně silné,
především u malých dětí. To je další důvod, proč doporučujeme oddělit
vyloučení caseinu a glutenu ze stravy s určitou časovou posloupností.
Zjistili jsme, že beta-casomorphin (1-7) vrchol zmizí z profilu moči
velmi rychle, již za pár dní od vyloučení caseinu ze stravy. Domníváme
se, že právě toto je příčinou dramatických abstinenčních příznaků.
Pozorovali jsme u některých více spolupracujících dětí, že jakoby sami
dobrovolně vylučovali ze stravy mléčné produkty. Zdá se že byly sami
schopné detekovat rozdíl, který jim abstinence mléčných výrobků
přináší. Mnoho lidí s Asperger Syndromem si například stěžují, že se
cítí zmateni a mají těžkosti v koncentraci když pijí mléko. Mnoho
těchto lidí se mléku vyhýbají a odůvodňují tento fakt že „nesnáší
mléko“ nebo že jim přijde „hnusně mazlavé“. Naopak, jiné děti jsou na
mléku přímo závislé, a konzumují nadměrná množství. Tříleté dítě, které
vypije 5 pints mléka denně vůbec není netypické pro autismus.
Západoevropská kultura je založena na předpokladu, že mléko je báječné
a nenahraditelné. Zdravotníci, dietologové a ortodoxní lékaři se nedají
přesvědčit, že kravské mléko není vhodné pro lidi a jeho spotřeba je v
mnoha případech nesprávná a nežádoucí. Bylo zaznamenané, že existuje
zvýšený výskyt autismu například u populace imigrantů ve Švédsku
(Gillberg 1996) v porovnaní s domácí populací. Lze vyslovit mnoho
teoretických zdůvodnění, ale jedno musíme připustit, že dieta je
řešením pro subjekty, které nejsou geneticky vybaveny (ve smyslu
enzymatický komplementů anebo ve smyslu metabolických schopností.
Absence lactase enzymů u subjektů Afrického původu vymizení enzymů
štěpících casein u osob Čínského původu kolem věku 12 let , jsou dobře
zdokumentovány a jsou jasným příkladem tohoto fenoménu.
Byli jsme překvapeni, nebo až dojati množstvím rodičů, především matek,
které vzaly samy na sebe iniciativu, často i proti doporučení lékařů a
vyloučily mléko ze stravy svých dětí. Tito rodiče sami intuitivně a na
základě zkušeností usoudili, že mléko jejich dítěti neprospívá.
Napínání na zvracení, ekzemy, především v klíně, ohybu kolen, loktů a
podpaží, zvláštní bílé sraženiny pod kůží, výtoky z uší, zácpa či
průjem, dýchací problémy včetně astma, vše toto může být zapříčiněno
caseinem.
Situaci je zapotřebí posoudit po třech týdnech přísné diety, která
vylučuje casein. Jestliže je pozorované jakékoliv zlepšení, v dietě je
zapotřebí pokračovat. Pokud zlepšení není zaznamenané, je velmi těžké
posoudit, zdali pokračovat či ne. Většina rodičů však v dietě u svých
dětí pokračuje, protože omezení caseinu nepovažují za tak závažné, že
by bylo obtížné ho dále dodržovat. Je to věc osobního rozhodnutí.
Existují doporučení, které hovoří o současném vyloučení caseinu i
glutenu ze stravy, a které nedělá u některých subjektů žádný problém.
My však důrazně doporučujeme oddělit tyto dva kroky především u dětí
mladších než 4 roky, z důvodu vážných abstinenčních příznaků.
2. Vyloučení glutenu
Vyloučení glutenu vyžaduje vyloučit proteiny (prolamins) z řady
cereálií, především pšenice, žito, ječmen a oves. Není to jednoduché,
vzhledem na současné stravovací návyky. Vrchol v močovém profilu, který
(správně či nesprávně) připisujeme glutenu, přetrvává mnohem déle, než
v případě casomorphinu. Podle našeho pokusu (Whiteley 1999) je tady
jenom 26% redukce hladiny po dietě v trvání 5 měsíců. Lze to vysvětlit
teorií, že peptidy jsou skladovány v tělových tkáních. Tělo je
neschopné štěpit peptidy které již absorbovalo a jsou tady další, které
tady vznikají při dalším trávení. Domníváme se, že mechanizmus, který
je řešil prostřednictvím moči je zahlcen. Je tady pravděpodobnost že je
ukládá v tukových tkáních. Znamená to, že dietním opatřením se tyto
zásoby postupně vyprazdňují, ale tím, jak je postižený starší a starší,
jeho zásoby jsou větší a větší, a tak v absolutním vyjádření potřebuje
delší čas na jejich úplné vymizení.
Z tohoto důvodu je velmi zřídkavé, že by gluten způsobil takové
abstinenční příznaky jako to bylo popsáno u mléka. Lze hovořit o
určitém stupni závislosti na jídlech obsahujících hodně glutenu ale
neznáme nikoho s autistickým spektrem, kdo by se sám vyhýbal těmto
jídlům podobně jako to bylo u caseinu
Může se tedy stát, že vyloučení glutenu nemá okamžité a dramatické
dopady. S výjimkou velmi malých dětí, kde lze vidět zlepšení již za 3-4
týdny, doporučujeme vytrvat při této dietě tři měsíce. Až po tomto čase
lze přehodnotit další postup. Známe mnoho případů, kde dramatické
zlepšení nastalo až po 7-9 měsících. V jednom případě (Reichelt –
osobní svědectví) toto zlepšení nastalo až po dvou letech velmi
přísného dietního opatření. Jak bylo tedy řečeno, vymizení peptidů
pocházejících z glutenu je mnohem delší a postupné, než bylo v případě
casomorphinu. Proto abstinenční efekty jsou mírné ale více dlouhodobé,
především u dospělých.
Studie z Norska doporučují okamžité současné vyloučení glutenu a
caseinu (Knivsberg 1995). Byl pozorován podobný fenomén jako v našem
výzkumu. Jedná se o počátečné období, kde je výrazné zlepšení, po
kterém jakoby nastalo období, kdy se nic neděje. V tomto období se
rodiče sami sebe ptají jestli jejich povzbudivá pozorování nebyla jenom
vlastním přáním. Potom nastává další fáze, ve které je opět badat
výrazné zlepšení. Domníváme se že tento dvoufázový obraz je vlastně
jenom odrazem sekvence dvou fází vymizení caseinu a pak glutenu
prostřednictvím dietního opatření.
Krok 2 - "Posouzení problémů a předběžná opatření"
Jsme přesvědčeni že tyto peptidy jsou hlavními příčinami odpovědnými za
symptomy autismu, ale je pravděpodobné, že jsou tady další látky, které
mají výrazný podíl na dotvoření celého obrazu. V některých případech
jsou gluten a casein jedinými, v jiných případech je jasné, že jsou
tady další faktory. Peptidy pocházející z glutenu a caseinu jsou často
tak významné, že nám zastiňují další možné faktory. Až se nám podaří
odstranit tyto hlavní příčiny – gluten a casein, můžeme se věnovat
dalším, které mají opět dietetický původ.
Vedení stravovacího denníku.
Vedení stravovacího denníku je výborná věc ve všech případech – před, v
době i po jakékoliv intervenci. Ale je dvojnásobně významné, když jsme
vyloučili gluten i casein a až nyní můžeme posoudit významnost dalších
dietetických faktorů. Španělská autistická společnost APNA (Associacion
de Padres de Ninos Autistas) doporučovala svým členům a dávala jim
několik let takové zápisníky, ve kterých si poznamenávali jídla a
pozorované chování, či reakce. Mnoho rodičů na základě těchto denníku
vypozorovalo, že určitá jídla způsobují jasné zhoršení stavu u jejich
dětí. Toto pozorování nelze učinit bez pečlivého záznamu. Reakce na
některá jídla jsou individuální. Jsou tady ale potraviny, které
způsobují problémy u většího množství lidí – vejce, rajčata, avokádo,
lilek, červená paprika, sója, kukuřice jsou dosti časté, kdežto hovězí,
vepřové, rýže a brambory spíše méně časté. Jestliže je nějaká potravina
podezřelá, měla by být vynechaná na období cca dvou týdnů a pak podána.
Na základě toho lze pozorovat efekt tohoto opatření. Je to sice dost
nefér způsob, ale je to prozatím vše co je možné v současnosti.
Je velmi dobře známé, že autistické děti jsou vybíravé v jídle a často
mají omezený repertoár jídel, které jsou ochotny sníst. Tento repertoár
často zahrnuje obrovská množství potravin, které mohou být škodlivé, i
když, některým jídlům se kompletně vyhýbají. Jestliže je některá
potravina pro dítě problematická, buď se jí přirozeně vyhýbá, nebo
naopak, stává se na ní závislé.Je to podobně jako u dospělých, kteří
měli problém s alkoholem. Někteří ho dále nadměrně užívají, jiní se mu
striktně vyhýbají. Rodiče by měli být velmi obezřetní, aby po vyloučení
caseinu a glutenu ze stravy, nepřesedlali na jídla, která mohou
způsobovat potenciální problémy. effects. Seroussi (2000) popsala, jak
corn byl odhalen jako problém po velmi striktním vyloučení glutenu a
caseinu. Často, když „špatná“ jídla jsou vyloučená, stravování dítěte
expanduje k jídlům, které předtím dítě nejedlo. Zdůrazňujeme, že
vyloučení hlavních elementů ze stravy formou diety, má za následek
omezený přísun vitamínů, minerálů či jiných živin. Každopádně by měl
být zahájen dobrý vybalancovaný dodatkový suplementační systém těchto
látek formou tablet. Lze to udělat jenom za účasti odborníka, který
podporuje tuto teorii a plně jí rozumí. Bez odpovídající hladiny těchto
látek v těle je metabolicky proces trávení a absorpce velmi omezen.
3. Testování
Toto je čas, kdy je zapotřebí udělat testy. Bezpochyby , že u většiny
dětí se prokáže nedostatečná hladina minerálů, vitamínů a dalších látek
v těle. Reálna situace byla často předtím maskována rolí caseinu a
glutenu. Až nyní, po absolvovaní dietních opatření je namístě udělat
testování. V mnoha případech jsme porovnali výsledky testů na vitamíny
a minerály (krve a z vlasu) před a po dietě, která vyloučila ze stravy
casein a gluten. Výsledky před dietou a po dietě s velmi odlišovaly,
směřovaly k normalitě. Interpretujeme to jako indikaci, že trávicí
funkce byly částečně obnoveny a vyloučením lepku a caseinu se absorpce
vitamínů a minerálů taky pravděpodobně upravuje.
Důrazně doporučujeme, aby každý, kdo začne s touto striktní dietou,
zabezpečil svému dítěti odpovídající a odbornou pomoc v doporučení
vitamínových a minerálních suplementů. Proto doporučujeme konzultovat
tato opatření s kvalifikovaným odborníkem, který na základě testů
doporučí další postup. Lze doporučit užívání vyváženého
multivitamínového a multiminerálního preparátu, aby byl zabezpečen
dostatečný přístup těchto látek. Jestliže testy jsou udělány před
dietou, je tady nebezpečí že se bude vycházet z neodpovídajících
výsledků a bude tak zahájen nesprávný suplementační program.
Jsou tady určité pozorované společné výsledky. Některé děti mají velmi
málo calcia a magnesia. Některé vykazují vysoký obsah toxických
substancí, jako např. aluminia. Tady může napomoci přidat suplementárně
zinek. Přidání zinku je užitečné z více důvodů – mnohé metabolické
reakce ho vyžadují. Waring (2000) dokumentuje že přidání stopového
množství Molybdenum má dramatický dopad na úpravu abnormalit hladiny
sulphate a sulphite.
Zaznamenali jsme, že klasické alergie často vymizely, když byla
zahájená dieta s vyloučením lepku a caseinu. V tom samém čase se naopak
vyjevily skryté a opravdové alergie. Proto se domníváme, že toto je
pravý čas na testy alergií. Známe hodně případů, když VEGA testy
(kožní) ukázaly před dietou jako problematické až 30 - 40 různých
látek/jídel, po dietě se toto číslo rapidně zmenšilo.
Laboratoře v nemocnicích obyčejně používají testy krve na protilátky
(většinou IgE ) které by měly indikovat alergii na určité jídla. V
poslední době ale především ve Velké Británii jsou výsledky těchto
testů nepřesně vysvětleny rodičům. Je na nich škála od 0 do 4 (4 je
nejvyšší). Výsledek na úrovni 0 a 1 je dost častý a ignoruje se. Vyšší
čísla jsou více respektována. Všechny úrovně jsou určitým obrazem
konkrétní situace a je namístě uvážit, zdali by neměly být považovány
jako indikace vyloučit toto jídlo v nejbližší budoucnosti
Jsme si vědomi toho, že oprávněnost těchto pravých alergií byla
podceňována a že další výzkum by měl jít touto cestou. Vyhnout se
alergenu to je jasná terapie. Jsou tady ale i jiné alternativy.
Technika Enzyme Potentiated Desensitisation (EPD) byla vyvinuta lékaři,
kteří věří v její efektivnost.
Chceme zdůraznit, i když nevěříme tomu, že klasická alergie na gluten a
kasein je příčinou autismu, je důležité aby tato alergie byla testovaná
ještě před dietou. Nemá cenu dělat tyto testy když už podezřelé látky
byly ze stravy na určitou dobu vyloučeny. I když někdy rodiče přeruší
dietu, kvůli testům, výsledky jsou nejednoznačné. Proto velmi
doporučujeme dělat jakékoliv testování na gluten a casein alergii (ale
ne na další alergie) před zavedením dietního opatření.
4. Kvasinky
Již mnoho let je reportovaná úzká souvislost mezi autistickým spektrem
a parazitickými organismy a kvasinkami. Podstata souvislosti přesto
ještě není úplně jasná. Velmi často jsme pozorovali vymizení kvasinkové
infekce, když byl ze stravy vyloučen gluten a casein. Proto
doporučujeme intervenovat proti kvasinkám až v tomto stádiu. Hypotéza
stojí na tom, že kvasinky jako např. Candida, se přemnoží jako následek
oslabeného imunitního systému, který je v tomto stavu jako následek
akce opioidních peptidů ze stravy. Toto osídlování kvasinkami je často
podpořeno nadměrně častým užíváním antibiotik v dětském věku. Ví se, že
mnohé autistické děti v ranném věku trpěly mnoha ušními infekcemi a
byly léčeny antibiotiky. Zabíjí kromě jiného i bakterie ve střevech, to
dovolí přemnožení kvasinek a dalších plísňových organismů. Kvasinky
zapříčiňují velkou propustnost střev, především tam kde je nízká
sulphate hladina. Rozsáhlou studii na toto téma publikoval Shaw. Jeho
nejnovější studie (Shaw 2000) tvrdí, že kvasinky jsou odpovědny za
produkci komponentů, které formují komplexy s enzymy (Di-Peptyl
Peptidase IV) které by za normálních okolnostech štěpily opioidní
peptidy ze stravy. Je to logické vysvětlení tohoto fenoménu, ale ještě
nemáme důkazy.
Mnoho rodičů tvrdí, že lze u dětí pozorovat velmi výrazné zlepšení
stavu, pokud se vyléčí kvasinková infekce. Prozatím nemáme důkazná
data, ale výsledky z užívání léku Nystatin jsou velmi povzbuzující. Je
možné, že Nystatin působí ještě nějakým jiným způsobem na propustnost
střevní stěny. Podobně bývá předepisován i lék Diflucan.
Kvasinky žijí z cukru a proto hodně rodičů omezuje cukr ve stravě
autistických dětí. Někteří rodiče zavedli ještě další opatření a
vynechávají ve stravě dětí jídla obsahující kvasinky. Další možností je
suplementace prostřednictvím tablet užitečných bakterií. Používá se
Acidophilus nebo bifidi, olej ze semínek grapefruitů, česnek …
Existuje mnoho testů na kvasinkovou infekci. Vyšetření stolice (přímý
důkaz infekce), krevní testy (protilátky nebo antibody-antigen
complexes), analýza moči (kvasinkové metabolity absorbované ze
zažívání). Každý z nich má své slabé a silné stránky
5. Další parazity v zažívacím traktu
5. Další parazity v zažívacím traktu
Život parazitů v zažívacím traktu není jednoduchý, jejich přežití
nezávisí jenom na stravě, ale i na obranném mechanismu těla hostitele.
Produkce látek, které oslabují imunitní systém hostitele nahrává
lehčímu přežívaní parazitů. Opioidní peptidy perfektně plní tento
požadovaný úkol.
O některých červech a protozoal organismech je známe, že tyto
komponenty produkují a my předpokládáme, i když to není prozatím
prokázáno, že bakterie pracují na tom samém principu. Nikdo seriózně
nevěří, že bakterie způsobují autismus, ale mohou zhoršit stav,
především u subjektů, které jsou na přemnožení náchylné jako následek
oslabeného imunitního systému. Je tady teorie o existenci dermorphin
komponentu, který je derivován z bakterií, (snad anaerobic bacterií
jako např.Clostridia), které se snaží zvýšit své šance na přežití právě
tímto způsobem. Je možné že i viry či Candida mohou používat stejný
mechanismus. Je tedy důležité normalizovat střevní floru jak to jenom
lze, i za použití příslušných medikamentů.
[View article on abnormal gut
microflora and new
research]
Gluten Free Dieta (opět)
Druh střevní mikroflóry závisí velmi na konzumované stravě. Dieta,
kterou drží autistické osoby, může být příznivá určitému druhu bakterií
a naopak nepříznivá jinému druhu. Např. při vysoké spotřebě obilovin se
dobře daří Clostridial organismům, kdežto tyto organismy vymizí když
jediným zdrojem carbohydratů je rýže.
Krok 3 - Fáze rekonstrukce
Cílem této intervence je postupně nastolit co nejnormálnější stravu.
Jestliže snížíme hladinu potenciálně škodlivých peptidů, nebo snížíme
propustnost střevní stěny či blood brain bariéry, minimalizujeme tak
riziko poškození. To je cílem jednotlivých kroků Fáze rekonstrukce.
6. Sulphotransferase and Phenolic Foods
Rodiče pozorují, že některá jídla zhoršují stav jejich dětí. Jablečný
džus, citrusové plody, čokoláda, paracetamol patří mezi známe spouštěče
migrénových záchvatů. Migréna je častá v rodinách,kde se vyskytuje
autismus. Biochemie vysvětluje, že určité enzymy mají tendenci fungovat
nedostatečně při migréně a bylo by zajímavé vědět zdali se podobně
neději i v případě autismu.
Domníváme se, že sulphotransferase systems u autistických dětí funguje
nedostatečně. Má to řadu následků: metabolismus klasických
neurotransmiterů, nedostatečné štěpení a metabolismus žlučových
pigmentů bilirubin a biliverdin; nedostatečná aktivita hormonu CCK co
má za následek sníženou sekreci žluče ze žlučníku a and žlučovodu do
zažívání. To má zase za následek špatnou absorpci vitaminů a jiných
výživných látek ze zažívání, redukovanou aktivitu gastrinu v žaludku (a
dále redukovanou sekreci žaludeční kyseliny, mucusu a pepsinu v žaludku
a snad i redukovanou produkci secretinu a absorpci dalších vitamínu ….
)
Snad nejdůležitější je ovlivnění střevní propustnosti. Střeva jsou
vystlány tenkou vrstvou mucoproteinů.Tato vrstva obsahuje důležité
immunoglobuliny (především třídy IgA ), zabezpečuje lubrikaci a ochranu
střevní stěny při pohybu stravy ve střevu. Tyto mucoproteiny musí být
sulphatované, aby byly souvislé, chráněné a efektivní. Jestliže
sulphatované nejsou, proteiny se shlukují a opouští exponovaný střevní
materiál, a tak transport peptidů do tkání je podpořen.
Role sulphation procesu může být klíčovým faktorem v příčinách autismu,
prozatím není jasná a zasloužila by si mnohem více pozornosti. Roli
sulphate v imunitním systému, efektivnosti hormonů, integritě
zažívacích funkcí, funkci jater, a detoxifikačního systému bychom se
měli více věnovat, než doposud. Owens (1998) se věnoval sulphation
záležitosti v chemických látkách nazývaných GAGs (Glucosyl Acetyl
Glucosamines) které mají obrovský dopad na mnoho funkcí, včetně vývoje
mozku. Procesy jako záněty, infekce, přirozené, nebo uměle vyvolané
očkováním, mají za následek slupování sulphate obsahujících GAGs ze
střevní stěny. Podle Owense GAGs formují hlavní reservoár sulphates v
těle. Proto jakékoliv prodlévání zánětlivého procesu má za následek
spotřebování sulphate. Waring (2000) taky prezentoval údaje indikující,
že konverze sulphite na sulphate byla vážně porušena po očkování
dospělých studentů proti hepatitis B.
Sulphate ionty jsou špatně absorbované ze stravy ale velmi dobře
prostřednictvím kůže. To je důvod pro přidávání plného šálku Epsom
Salts (Magnesium Sulphate) do koupele dětí s autismem. Někteří rodiče
experimentují s doma udělanými flastry obsahujícími krystaly Magnesium
Sulphate. Úmyslem je aby se malé množstvo soli absorbovalo kůži na
kontinuální bázi. Jako alternativa může být podáván orálně Methyl
Sulphonyl Methane (MSM), s cílem zvýšit hladinu sulphate v krvi.
Prozatím nebyly udělány žádné klinické testy, které by prokazovaly
efektivitu, ale výpovědi rodičů jsou impresivní.
7. Betaine (Tri-Methyl Glycine) Hydrochloride
Podobně jako u enzymů, Tri-Methyl Glycine (TMG) je již řadu let
používán pro léčbu hyperaktivity, i když mechanismus není úplně jasný.
Tento komponent prostřednictvím postupně uvolňovanej Hydrochloric Acid,
zvyšuje kyselost žaludečního obsahu. Máme důkazy, že někteří lidé
trpící autismem mají nedostatečnou aciditu v žaludku (achlorhydria) a
to má za následek, že enzymy v žaludku nepracují efektivně a neštěpí
dobře proteiny. Za úvahu stojí dále fakt, že secretin je produkován v
zažívání, je konsekvence kyseliny v žaludku. Jestliže je nedostatečná
acidita můžeme usuzovat i na sníženou produkci secretinu.
Podobně jako u Di-Methyly Glycinu, je možné, že jakákoliv aktivita je
závislá na úplně jiném mechanismu. Role DMG a TMG v cysteine
metabolismu je velmi dobře známa. Alternativně tyto komponenty mohou
případně mít přímý neurotransmisní efekt nebo působí jako zdroj
glycinu, který vždy tělo potřebuje. Podle našeho názoru, podávaní
tohoto produktu nemůže uškodit a poměrně bohaté zkušenosti to
prokázaly.
8. Mastné kyseliny (Tuky a oleje)
Existuje mylná koncepce, že tuky jsou nic víc, než systém pro ukládání
energie či obalový materiál. Až v poslední době se dovídáme že tuky
hrají velmi významnou roli v metabolismu a vývoji. Potřebujeme se více
dopátrat a pochopit roli mastných kyselin v metabolismu, ve smyslu
udržení membránove propustnosti v těle. Velmi zajímavá data publikovali
(Kane 1999 and Cosford 2000), ale doposud neexistuje konsensus, která
jsou relevantní a která ne. Z tohoto důvodu se zdráháme jednoznačně
vyslovit soud o tom, která intervence je vhodná. Prozatím je jasné, že
existují abnormality v obsahu mastných kyselin cirkulujících v krevním
řečišti. Není tady shoda, jestli cirkulující úroveň přesně odráží
situaci v membránách.
Mnozí velebí užitečnost oleje z leněných semínek, oleje tresčích
jater,oleje z listů oliv, a mnoha jiných z různých důvodů. Stále
přibývá důkazů, že nejdůležitější je vybalancovat podíl kyselin Omega 3
and Omega 6, a ne zahltit tělo jednou z těchto forem. Je tady jeden z
olejů, o kterém se zdá býti všeobecný souhlas a podpora a to je Evening
Primrose Oil. Výhodou je že obsahuje kyseliny, které jsou inkorporované
ve strukturách těch prostaglandinů, které jsou zapotřebí k udržení
střevní integrity. (Pozor, vyhněte se mu tam, kde je nebezpečí
epilepsie.) Publikované výsledky Kane jsou kontroverzní a její
vysvětlení není všemi akceptováno, ale my souhlasíme se sekvencemi
které doporučují používání olejů, tak jak to napsala.
Evening Primrose Oil; - olej z večerního petrklíče???
Obsahuje Gamma Linolenic kyselinu a Omega 6 kyselinu. Dalším ještě
bohatším zdrojem Gamma Linolenic Acid je Borage (Star Flower) olej, ale
říká se že je hůře tolerován než olej z Evening Primrose. Nejsme
schopni tento fakt komentovat. Je možná moudré saturovat nejprve tímto,
před snahou balancovat oleji s obsahem Omega 3, jako například rybí.
Rybí tuk ve formě oleje z tresčích jater. Tento má
další výhodu, že obsahuje Vitamin A, kterého mají autistické osoby
nedostatek. (Megson 1999).
Olej z lněných semínek je bohatým zdrojem kyseliny
Omega 3.Cílem této intervence je dosáhnout normální propustnosti
membrán buněk, které tvoří výstelku střeva a blood-brain bariéry.
Důležitou roli však hraje Cholesterol. I když je tady
anti-cholesterolové cítění, hovoříme o velmi důležitém elementu membrán
a proto lze doporučit adekvátní úroveň mastných kyselin.
9. Amino-kyseliny
Existuje hodně problémů, vyplývajících z nevyrovnanosti amino-kyselin.
Histidinaemia; PKU; Homocysteinuria a další. Jsou tu určité občasné
důkazy, že určité aminokyseliny mohou být užitečné pro lidi s autismem.
Jasné důkazy prozatím nemáme, užívání aminokyselin ale nemůže způsobit
žádnou škodu. Nejvíce užívanou a oblíbenou mezi rodiči autistických
dětí je L-Glutamine, její přesný způsob účinku ale není známý.
Všeobecně je v medicíně používaná na podporu růstu villi a proto
zlepšuje absorpci ve střevech. Předpokládá se že hladina glutamine v
krvi autistických osob je nízká a tak suplementace nemůže uškodit.
5-Hydroxy Tryptophan (5HTP) je metabolit amino-kyseliny tryptophan a
používá se k formování transmitní substance. Je možné, že hladina
serotoninu, tam kde je potřebná je nízká a tak suplementace 5HTP může
být užitečná. Many people feel that this is the case although, once
again, evidence of efficacy in autism is lacking. (teoretický koncept
vypracovalShattock (1999).)
10. Supplementární Enzymy
Jestliže jsou peptidy neadekvátně štěpeny ve střevě, může to být
následek nedostatečného množství peptidase enzymů. Již mnoho let
podávají rodiče hyperaktivním dětem orálně enzymy, aby zmírnili tento
problém. Na trhu je těchto preparátu velké množství. Některé, vyrobené
z rostlin, jsou velmi efektivní a známe mnoho rodičů, kteří tvrdí, že
enzym z ananasu bromelain velmi pomáhá. Bromelain má svoji výhodu
oproti jiným přírodním enzymům že je o něm známe, že štěpí
Tyrosine-Glycine, který souvisí s hlavní opioidní aktivitou velkého
množství těchto biologicky aktivních peptidů. Hodně z těchto výrobků
obsahují enzym "papain" který je taky rostlinného původu. Jakkoliv,
víme o tom, že u některých pacientů se může vyskytnout alergie na tyto
látky. Výrobek, který je speciálně komponován pro autistické pacienty
se nazývá (SerenAid) a je v prodeji. Obsahuje peptidase enzymy z
různých zdrojů a je speciálně namíchaný na kyselé prostředí v žaludku.
Peptidy budou tak štěpeny v žaludku, a nebude jim tak dovolená absorpce
níže, ve střevech.
Výrobce zdůrazňuje, že SerenAid není jediným opatřením a měl by být
kombinován s s dietou. Hodně rodičů tento produkt podává svým
autistickým dětem současně s jídlem. Prozatím nevíme o formálním testu,
který by byl publikovaný ohledně tohoto výrobku, ale očekáváme, že se v
nejbližší době objeví.
Krok 4 – Další přídavné intervence
Následující intervence byly umístěny na konec tohoto protokolu z
různých příčin. Držet dietu s vyloučením salycilátů a barviv není
jednoduché, i když byla její oprávněnost potvrzena experimentálně in
vitro (Waring 1999). Podobně taky užívání Secretinu lze pokládat spíše
v tomto stádiu za experiment než rutinu. Užívání megadávek Vitamínu B6
je taky nepřijímáno odborníky s nadšením s ohledem na teoretické risky
s tímto spojené. Užívání DMG není až natolik kritizované, ale dokud
neznáme jasnou příčinu jeho efektivity, nebudeme mu přikládat více
významné místo v našem protokolu
11. 5-HTP (5-HydroxyTryptophan)
Mechanismus funguje na základě pivotní role Indole Acrylic Acid
(I.Acr.A), co je zřídkavý metabolit aminokyseliny tryptophan a hned
následný předchůdce Indole Acryloyl Glycine (IAG), který, jak jsme
reportovali, se nachází v abnormálně vysokém množství v moči
autistických lidí. Domníváme se, že se jedná o následek částečné
inhibice enzymu tryptophan hydroxylase. Je to enzym odpovědný za
konverzi tryptophanu na 5-hydroxytryptophan (5-HTP) který je potom
konvertovaný na 5 hydroxytryptamine (serotonin or 5-HT). Inhibice
enzymu tryptophan hydroxylase má za následek v nárůstu hladiny
potenciálně I.Acr.A a redukci přítomnosti serotoninu v těle. Adekvátním
opatřením by mohlo být dodat suplementárně tryptophan, jsou s tím ale
spojeny dva problémy. První – jestliže tady existuje snížená aktivita
enzymů, jak předpokládáme, tryptophan konvertuje do I.Acr.A, což není
dobré. Druhý - tryptophan je k dispozici jenom na předpis téměř v celém
světě.
Důkazy o užitečnosti tohoto opatření existují a jeho použití je logicky
zdůvodnitelné, a pravděpodobně nedochází k průvodním efektům.
12. Dieta vylučující Phenol (Pigment)
Zdá se, že nedostatečná sulphotransferase aktivita je následek nízké
hladiny plasma sulphate a to spíše, než deficit příslušného enzymu. A
tak, jakákoliv potravina, která potřebuje sulphate ions při
metabolismu, tuto situaci stále zhoršuje. Jedná se o potraviny –
jablečný džus, džusy citrusových plodů, čokoládu a paracetamol.
Jakákoliv látka s velkým obsahem phenolic groupings má tento efekt a
zhoršuje problém popsaný výše. Mnoho barviv, přírodních i syntetických
obsahuje phenolic groupings. Z tohoto důvodu doporučují někteří lékaři
vynechat ve stravě všechny barvené potraviny. Velmi známou se stala
dieta (Feingold Diets), která vylučovala barviva označovaná E čísly. Až
na výjimečné případy nezaznamenali jsme výrazné změny u lidí s
autismem, kteří vyloučili ze stravy barviva, pokud nebyly vyloučeny
další – významnější látky.
13. Dieta s vyloučením Salicylátů
Je známe, že jídla s vysokým obsahem salycilátů můžou znamenat problém
pro autistické pacienty. Salicyláty (např. aspirin) je užíván v
medicíně pro své účinky protizánětlivé, proti horečce, a proti bolesti.
Tento efekt je docílen blokováním enzymů COX1 and COX2. Tyto enzymy
jsou ale důležité taky pro udržení střevní integrity. Léky s touto
blokací enzymů (jako aspirin) mají závažný dopad na střeva a vedou k
jejich propustnosti. Proto se někteří rodiče vyhýbají těmto látkám a
jídlu (mandle a další).
14. Megadávky Vitaminu B6 a Magnesium
Velmi vysoké dávky (500 - 1000mg/den) Vitaminu B6 (vybalancované s
Magnesium a dalšími vitamíny skupiny B ) jsou doporučované a mnozí
popisují užitky vyplývající z tohoto užívání. Je tady určitý teoretický
risk a z toho vyplývající snaha v USA a UK omezit jeho dostupnost.
Nejsem si vědom, a neznám osobně nikoho, kdo by se setkal se škodlivým
efektem těchto dávek, jak to popisuje literatura.
15. Di-Methyl Glycine (DMG)
Di-Methyl Glycine se objevil jako novinka, která je bezpečná.
Povzbuzující výsledky pozorované rodiči nebyly prokázány prozatím
klinicky.
16. Secretin
Secretin získal značnou a opožděnou publicitu. Důvody jeho užívání je
jeho schopnost stimulovat pancreas k produkci peptidase enzymů (Horvath
1998). Může působit mnohými dalšími alternativními cestami. Výsledky
předběžných testů jsou nejednoznačné a čekáme na klasifikaci.
Další Suplementy
Na trhu existuje řada substancí, které nelze nazvat léky ve smyslu
zákonného pojmenování. Např. Gingko (biloba) je požívaná pro svoji
schopnost zvýšit průtok krve a tak více okysličovat mozek. Zázvor,
lékořice a další bylinky jsou taky používaný vzhledem k jejich působení
na gastro-intestinální trakt . Mělo by se velmi podrobně zvažovat i
požití chelating agents. Byly často hlasy upozorňující na velmi závažný
vliv rtuti a její negativní dopad na děti s autismem. Jsou tady blízké
paralely mezi efekty které způsobuje rtuť a symptomy autismu. Důkazy se
začínají objevovat, ukazují na nadměrné zatížení rtutí u osob s
autismem. Stává se to zřejmé, když chelating agents jsou zaměstnané aby
vyloučili těžké kovy z těla. V současnosti probíhá výzkum, který by měl
otestovat tuto hypotézu. Proto prozatím nejsme schopni říci, zdali
doporučujeme užívání chelating agents. Potenciál doprovodních efektů je
velmi vysoký na to, aby bylo možné zahájit self-medikaci. Takový proces
by měl probíhat jenom pod dohledem zkušeného odborníka.
Závěr
Intervence založené na dietě, ve smyslu vyhýbání se určitým
komponentům, užívání některých suplementů se stále více používá při
léčbě autismu a dalších poruch. Západní kultury mají tendenci hodně
užívat léky, často syntetické a velmi silné, které mají za úkol
odstranit symptomy, snižující kvalitu jejich života. Tento přístup je
akceptovatelný jenom částečně. Rodiče a pečovatelé se stále více
zajímají taky o procesy, které jsou příčinou symptomů a kde je to
možné, snaží se minimalizovat jejich dopad. Ano, predispozice autismu
tady byly a budou, co můžeme ale udělat je, že omezíme faktory, které
jsou pokládány za spouštěče autismu.
Doporučuje se hodně intervencí a na první pohled, když se objeví,
především nezainteresovaní profesionálové, je často používali
nekonsistentně. Je jich zapotřebí uspořádat pro každé individuum zvlášť
podle konkrétního plánu. Tak se bude moci jejich efekt akumulovat.
References
Alberti A., Pirrone P., Elia M., Waring RH and Romano C. (1999)
"A sulphation deficit in autistic children: a pilot study" Biological
Psychiatry, 8, 420-424.
Cade R., Wagemaker H., Privette M., Fregly MJ., Rogers J., Orlando
J. (1990) "The effects of dialysis and diet on schizophrenia"
Psychiatry: A World Perspective, 3, 494-500.
Cosford R. (2000) "Vaccination, Early Infections; Antibiotic Use
and the connection with Gastrointestinal Dysbiosis and Autism in
Children" Lecture at Autism-Europe Congress, Glasgow, May 2000.
Dohan FC. (1966) "Cereals and Schizophrenia - data and
hypothesis" Acta Psychiatrica Scand., 42, 125-
D'Eufemia P., Celli M., Finocchiaro R. (1996) "Abnormal
intestinal permeability in children with autism" Acta Paediatrica,
85,1076-1079.
Gillberg IC., Gillberg C. (1996) "Autism in immigrants: a
population based study from Swedish rural and urban areas" J. Intell.
Disability Research. 40 24-31.
Horvath K., Stefanotis G., Sokolski KN. (1998) "Improved social
and language skills after secretin administration in patients with
autistic spectrum disorders." J. Assoc Academic Minority Physicians, 9,
9-15
Kane P. (1999) Lecture at American Academy of Environmental
Medicine Conference. Coeur d'Alene, October 2000.
Knivsberg AM., Reichelt KH., Nodland M. (1995) "Autistic
syndromes and diet: a follow-up study" Scand. J. Educat. Res., 39,
223-236.
Lucarelli S., Frediani T., Zingani A., Ferruzzi S. et al. (1995)
"Food Allergy and infantile autism" Panminerva Medica 37 (3) 137-141.
Megson M. (1999) Lecture presented at the Defeat Autism Now
conference, Cherry Hills, New Jersey, September 1999.
Murch SH., Macdonald TT., Walker-Smith JH., Levin M., Lionnetti P.,
Klein NJ (1993) "Disruption of sulphated glycosaminoglycans in
intestinal inflammation." Lancet (1993), 711-714.
Owens SC. (1998) "Exploration of the New Frontier between Gut
and Brain: A look at GAGs, CCK and Motilin" in "Psychobiology of
Autism: Current Research and Practice" Conference held at University of
Durham published by Autism Research Unit, University of Sunderland, 45
- 70.
Panksepp J. (1979) "A neurochemical theory of autism." Trends in
NeuroScience, 2, 174-177.
Reichelt KL., Hole K., Hamberger A., Saelid G., Edminson PD.,
Braestrup CB., Lingjaerde O., Ledaal P., Orbeck H. (1981)
"Biologically active peptide-containing fractions in schizophrenia and
childhood autism." In: Martin JB., Reichlin S., Bick KL (Eds ).
Neurosecretion and Brain Peptides, Raven, New York 627-643.
Serroussi K. (2000) "Unraveling the Mystery of Autism" Simon and
Schuster, New York, USA
Shattock P., Kennedy A., Rowell F., Berney TP. (1990) "Role of
neuropeptides in autism and their relationships with classical
neurotransmitters" Brain Dysfunction, 3, 328-345
Shattock P., Lowdon G., (1991) "Proteins, peptides and autism
Part 2: implications for the education and care of people with autism"
Brain Dysfunction, 4, 323-334.
Shattock P. (1999) "Environmental factors in the causation of
autism" Proceedings from the conference "From Research into Practice"
held at the University of Durham April 2000, published by the Autism
Research Unit, University of Sunderland. 163-174
Shaw W. (1998) "Biological Treatments for Autism and PDD"
Published by the Author, Kansas, USA
Shaw W. (2000) Lecture at Autism Europe Congress, Glasgow, May
2000.
Waring RH., Ngong JM., Klovrza L., Green S., Sharp H. (1997)
Biochemical parameters in autistic children. Developmental Brain
Dysfunction, 10, 40-43
Waring R.H. (2000a) Biochemical Parameters in Autism.
J.Nutritional and Environmental Medicine 10 25-32.
Waring RH. (2000b) "Sulphation in Autism" Lecture at Autism Europe
Congress, May 2000.
Whiteley P., Rodgers J., Savery D., Shattock P. (1999) A gluten
free diet as intervention for autism and associated disorders:
preliminary findings Autism: International Journal of Research and
Practice, 3, 45-65.
Copyright 2000 Paul Shattock and Paul Whiteley.
From Proceedings of Conference held at the
University of Durham, April 10th 2000